Polistopadový vývoj potvrdil, že si české zemědělství přes nejrůznější
snahy o jeho restrukturalizaci zachová jednu ze svých největších komparativních
výhod a tou je velikostní struktura zemědělských podniků a na ní založené
velkoplošné hospodaření. Hospodaření ve velkých celcích a tomu odpovídajících
velkých pozemcích vytváří předpoklady pro dosažení vyšší produktivity práce a
snížení nákladů. To je spolu s úzkou specializací výrobního zaměření
zemědělských podniků základem úspěchů a vysoké konkurenceschopnosti výrobků
amerických farmářů na světovém trhu. Jsou to nízké výrobní náklady dosahované v
důsledku toho na amerických farmách, které určují světové ceny většiny
zemědělských produktů.
Významnou charakteristickou vlastností amerického zemědělství je vysoký podíl
používaných služeb, které sahají od odborného poradenství až po činnosti ryze
výrobního charakteru, jako je hnojení a ochrana rostlin. Služby v této výrobní
oblasti jsou zřejmě nejrozvinutější a nejvíce využívány v celosvětovém měřítku.
Na amerických farmách se téměř nesetkáte s rozmetadly průmyslových hnojiv a
jenom výjimečně narazíte na farmu, která používá postřikovač. Výkon těchto
operací navazuje většinou přímo na distribuci produktů dodávaných pro účely
výživy a ochrany rostlin. Podle průzkumu nabízejí aplikační služby téměř všichni
obchodníci s hnojivy a u přípravků pro ochranu rostlin pouze zanedbatelná část
obchodníků tyto služby nevykonává. Úzká specializace rostlinné výroby, která v
některých oblastech USA vede až k monokulturnímu hospodaření, způsobuje
koncentraci agrotechnických prací na rozsáhlém území do velice krátkého časového
období a vyvolává tak u dodavatelů aplikačních služeb potřebu vysokého
výkonnostního potenciálu pro včasné zvládnutí požadavků všech farmářů. Tomu
vycházejí vstříc také výrobci zemědělské techniky, a proto ve Spojených státech
vznikla již v šedesátých letech minulého století koncepce samojízdného podvozku
opatřeného flotačními pneumatikami, které díky nízkým měrným tlakům na půdu
umožňují práci na polích i za nepříznivých podmínek bez rizika poškozování půdní
struktury. K podvozkům se dodávají vyměnitelné specializované nástavby pro různé
činnosti. Nejčastěji pro rozmetání tuhých průmyslových hnojiv, ale také pro
rozmetání hnoje i pro aplikaci kejdy apod.
Čeští průkopníci
V Česku byly služby v agrochemické oblasti v minulosti také poměrně
rozvinuté. Jejich slabinou bylo technické vybavení, jehož úroveň neodpovídala z
hlediska výkonnosti a technické spolehlivosti ani kvality práce. Po roce 1990
došlo k značnému útlumu služeb, neboť transformační proces zasáhl nepříznivě
především společné zemědělské podniky, které byly většinou jejich poskytovateli.
Přesto se našli průkopníci, kteří si uvědomují, že služby pro zemědělství mají
budoucnost, ale jenom pokud budou schopny nabídnout i něco navíc než pouhou
náhradu vlastní práce zemědělce. Patří k nim např. akciová společnost MAVE
Jičín, MJM Litovel a další. MAVE Jičín se jako producent vepřového masa potýkal
dlouhodobě s problémem odpadů, které tvoří tzv. kejda, což jsou technologickou
vodou zředěné tuhé a kapalné exkrementy chovaných prasat. Doposud u nás
převažující postup jejich likvidace plošnou povrchovou aplikací na zemědělské
pozemky cisternovými nákladními automobily byl předmětem oprávněné kritiky
vodohospodářských a hygienických orgánů i občanů dotčených obcí. Jediným
východiskem bylo zabezpečit přímou injektáž kejdy do půdy. Odstraní se tím
obtížný zápach, zabrání se úniku čpavku do ovzduší a tím i ztrátám cenného
hnojiva a vyloučí se riziko splachování kejdy do vodoteče. Při výběru techniky
pro zabezpečení tohoto postupu padla volba na samojízdný podvozek Terra Gator
2204 americké firmy Ag-Chem, který je opatřen nástavbou pro zapravování kejdy.
Disponuje pro tento účel dostatečně výkonným motorem, současný model má již přes
190 kW, s oběma hnanými nápravami vybavenými flotačními pneumatikami o průměru
1,67 m a šířce 1,09 m. Užitečný objem nádrže činil původně 10 m3, nyní dosahuje
již až 15 m3. Je třeba přiznat, že při uvádění stroje do provozu se také
uplatnily pověstné „zlaté české ručičky“, neboť pro zapravování kejdy na orné
půdě byl upraven podmítací kypřič českého výrobce. Poněvadž stroj má vysokou
výkonnost, stává se jeho zásobování kejdou poměrně náročným logistickým
problémem. V Jičíně se s ním vyrovnali použitím převozného meziskladovacího
zásobníku o objemu 36 m3. To jim také umožnilo nadále účelně využívat dosavadní
dopravní park založený na nákladních automobilech Tatra. Použitím
meziskladovacího zásobníku se uvolnila vazba mezi dopravními prostředky a
zásobovaným pracovním strojem a tím se odstranily oboustranně jakékoli prostoje.
Kosmické technologie v zemědělství
Každý zemědělec ví, že většina obhospodařovaných pozemků se vyznačuje
vysokou heterogenitou, vlastností, která se projevuje tím, že výnosy v rámci
jednoho pozemku jsou značně nevyrovnané, přestože se všechna agrotechnická
opatření na celém pozemku prováděla stejně a se stejnou pečlivostí. Příčinnou
tohoto jevu je nevyrovnaná půdní úrodnost v rámci pozemku. Dosáhnout jejího
vyrovnání je většinou technicky nemožné nebo neúnosně nákladné. Poněvadž
rozhodujícím ukazatelem je nakonec míra dosaženého zisku, je třeba na různých
částech v rámci jednoho pozemku provádět pouze nezbytná opatření a vynakládat
pouze efektivně využitelnou energii ve formě práce i materiálů, jako jsou
hnojiva a pesticidy, osivo apod. Znamená to, že se jednotlivá agrotechnická
opatření, týká se to především hnojení a ochrany rostlin, ale také setí,
provádějí plošně diferencovaně. Například jednotlivá hnojiva se aplikují v
různých částech pozemku s místně rozdílnými dávkami. Podobně je tomu u
pesticidů, kde se zohledňuje míra a plošné rozšíření napadení chorobami a škůdci
i plevely. Při setí se mění výsevek tak, aby hustota vzešlých rostlin odpovídala
úživnosti daného místa. K prvnímu praktickému využití této myšlenky došlo ve
Spojených státech počátkem osmdesátých let minulého století. K lavinovitému
šíření dochází ale až po dobudování systému družicové navigace, známého pod
zkratkou GPS, pod patronací amerického ministerstva obrany a jeho uvolnění i pro
civilní použití.
GPS se používá pro stanovení stávajících hranic a velikosti ošetřovaného
pozemku a geografickou lokalizaci míst odběrů vzorků. Při aplikaci určuje
geografickou polohu aplikačního stroje a umožňuje, aby palubní počítač přiřadil
danému místu podle předem připravené aplikační mapy doporučenou dávku
požadovaného materiálu (viz obrázek 1). Největšího rozšíření doznal systém
prostorově diferencovaného hospodaření, pro které se vžil v anglosaské odborné
literatuře název Precision farming (přesné hospodaření) při hnojení průmyslovými
hnojivy. Jako podklad pro vypracování aplikačních map se zde využívá vzorkování
půdy ve zvolené síti, které slouží pro zmapování zásoby sledovaných živin v
půdě. Tyto mapy nás informují o tom, kolik živin v půdě chybí oproti optimální
stavu (viz obrázek 4). Dalším zdrojem informací jsou výnosové mapy, které se
zpracovávají na základě údajů o průtoku sklízeného produktu při sklizni sklízeči
vybavenými výnosovými čidly, což jsou různé typy průtokoměrů. Údaj průtokoměru
se přepočte na plošný výnos a přiřadí příslušnému místu na pozemku. Tak získáme
informaci o tom, kolik bylo v daném místě pozemku sklizní odčerpáno jednotlivých
živin. Na základě těchto informačních zdrojů se sestavují tzv. aplikační mapy,
které slouží potom při hnojení pro řízení vlastní variabilní aplikace
V USA je přihlášen k ochraně postup variabilního dávkování několika produktů
současně. Na jeho základě bylo vyvinuto tzv. vícekomorové rozmetadlo, jehož
zásobník je, jak napovídá název, rozdělen na několik samostatných komor pro
různá hnojiva. Každá komora je opatřena nezávislým dávkovacím ústrojím, která
jsou ovládána palubním počítačem podle údajů aplikační mapy v závislosti na
okamžité poloze stroje na ošetřovaném pozemku. Vícekomorová rozmetadla se
dodávají jako jedna z pracovních nástaveb známých podvozků Terra Gator. V Česku
pracuje těchto strojů několik v dvoukomorovém nebo dokonce i čtyřkomorovém
provedení.
Patříme ke špičce
V České republice se postupy variabilního hospodaření používají od roku 1997,
kdy MJM Litovel zahájil mapování pozemků s využitím systému Soilection americké
firmy Ag-Chem. Název systému vznikl spojením slov soil (půda) a selection
(výběr), která charakterizují postup variabilního hnojení založený na vzorkování
půdy. Dnes již nabízí mapování pozemků s tímto systémem dalších 6 podniků
agrochemických služeb. V současnosti je v systému již zařazena plocha o celkové
výměře skoro 300 tisíc hektarů. To představuje téměř 10 % z celkové výměry orné
půdy v Česku. Tímto ukazatelem se naše republika řadí v osvojování variabilního
hospodaření na jedno z předním míst na světě.
Autor: ing. Miloslav Saidl
